
Ve své nejznámější knize (Das Traumcafé einer Pragerin) Lenka Reinerová vzpomíná na všechny přátele a známé, jejichž životy se protnuly v Praze Kafku, Broda, Weiskopfa, Heartfielda, Fuchse, Langera, Goldstückera i Foglara. Zvláštní pozornost pak věnuje vzpomínkám na "zuřivého reportéra" Egona Erwina Kische. Z němčiny přeložila Jana Zoubková.
80 stran, dobové fotografie, váz. 149 Kč
Poslední německy píšící autorka z Prahy. Narodila se v Karlíně, navštěvovala německé gymnázium ve Štěpánské, od r. 1936 pracovala jako novinářka v emigrantském časopise Arbeiter-Illustrierte-Zeitung. Pro svůj židovský původ a politickou orientaci musela v r. 1939 opustit ČSR. Přes Francii a Maroko (kde byla internována v zajateckých táborech) se s pomocí přátel dostala do Mexika; tam působila na vyslanectví čs. exilové vlády. Se svým mužem, jugoslávským lékařem a interbrigadistou, spisovatelem Theodorem Balkem odjela v roce 1945 do Bělehradu, o tři roky později se vrátila do Prahy. Během války zahynuli všichni její příbuzní. Na začátku 50. let strávila 15 měsíců ve vyšetřovací vazbě v ruzyňské věznici. V 60. letech pracovala jako šéfredaktorka časopisu Im Herzen Europas, kde mj. otiskla vůbec první německý překlad textů Václava Havla. Po r. 1969 nesměla publikovat a živila se překlady a tlumočením. Od začátku 80. let vydává její německy psané knihy berlínské nakladatelství Aufbau. V r. 1999 obdržela ve Výmaru jako vůbec první autor prestižní vyznamenání Schillerring pro německy píšící spisovatele. Je iniciátorkou přípravného výboru pro založení Muzea německy psané literatury v Čechách. Lenka Reinerová žije v Praze