Nakladatelství Labyrint - Revue - Almanach - Bedekr - Labyrint -

Palác Akropolis - rozhovory

Rozhovor s autorem knihy Palác Akropolis

Akropole je živý organismus. V pondělí 16. 10. byla v Paláci Akropolis pokřtěna kniha přibližující osudy tohoto pozoruhodného klubu v Kubelíkově ulici. Jejím autorem je publicista, novinář a moderátor Radia 1 Jeroným Janíček.

Co pro vás osobně Akropole znamená?

Živý organismus, k němuž jsem si v průběhu práce na knize našel zvláštní vztah. Dalo by se říci, že jsme se za těch několik měsíců spřátelili. Má v sobě velmi specifické kouzlo starých dobrých časů, ale musí vás k sobě nejprve pustit, aby začala vyprávět, což předpokládá úctu k její bohaté historii. Věřím, že část svého příběhu mi řekla, ale konečné hodnocení je v tomto ohledu výhradně na čtenářích.

Palác Akropolis je pro mne kouzelným domem s úchvatnou fasádou a jedinečnými interiéry od Františka Skály. Navíc leží na Žižkově, ve čtvrti, kterou komunisté naštěstí zcela nezničili a zároveň ji nestačila převálcovat "hamburgerová architektura skla, železa, betonu a prázdna". Akropole je ale také klubem evropského formátu, vytvářejícím své vlastní projekty, za něž si jeho ředitel Jarda Raušer vysloužil nejedno ocenění v zahraničí. Naposledy letos v Paříži, ale o tom se nikde mnoho nemluví ani nepíše, což je trochu škoda.

Těžiště díla tvoří sedm rozhovorů. Koho a proč jste si vybral?

Oslovil jsem šest zakladatelů nové éry Paláce Akropolis. Filmového režiséra Tomáše Vorla a hudebníka Tomáše Klímu, kteří na počátku 90. let založili Žižkovskou divadelní a hudební agenturu, jež rohový dům v Kubelíkově ulici od města koupila se záměrem vybudovat v něm zázemí pro Pražskou pětku. K nim se záhy připojil hudebník a producent Jarda Raušer, který to tu "kormidluje" dodnes. Neméně významný je i producent Luboš Schmidtmajer, jenž léta dělal dramaturgii Junior klubu Na Chmelnici. Na konci 90. let jej přestěhoval do Akropole a dal mu tím nový rozměr. Dalším ze "šesti statečných" je výtvarník František Skála, spolutvůrce duše i těla celého paláce. Vtiskl mu zcela originální tvář. A obrátil jsem se samozřejmě i na podnikatele Pavla Hurdu, který Palác Akropolis zachránil před finančním krachem a zasloužil se o to, aby se z něj stalo reprezentativní kulturní centrum, ale také zdravě fungující společnost. K šestici se ve finále přidal ještě grafik Luděk Kubík, tvůrce grafického designu klubu i samotné knihy.

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Konečně dopsat román, jehož synopse se mi líně převaluje už druhým rokem v hlavě a částečně i v počítači.

Zdroj: Radniční listy Prahy 3